Čerti

O marnosti Späť Moravské pole

Zjevil se mi k večeru a doufal, že mu sežeru
vtip, že je ďábel sám a já jsem v řiti, až mě chytí.
Vida, toho chcípáka! Snad myslí, že mě naláká,
když roh mu trčí z hlavy a on tvrdí, že je pravý.

Přísahám, že jsem ďábel sám, tak nezdržuj!!
Musíme spolu, do pekel dolu!

Říkal si Lucifer a tvrdil, že to není fér,
když s ním nechci jít. Na to se v pekle tvářej vztekle.
Tak ať mě teda přesvědčí, že nejde jenom vo řeči.
Že je to čert pravej, špinavej a tvrdohlavej!

Co chceš víc sakra k tomu říct! No fakt jsem čert!
A jako důkaz mám z pekla průkaz!

Pak mi podal černou knížku a bylo mu do breku!
Na obalu vyryto velký zlatý kopyto.
Uvnitř fotka satanáše ve svátečním vobleku!
Bylo mi ho líto vypadal jak úplnej blbec.

Nešťastně tam v koutě stál a já ho vlastně litoval!
Po tváři mu proudem tekly slzy - no to brzy!
Podal jsem mu kapesník, čert jenom sklesle pípnul: "dík"
možná, že byl z formy a já vymknul se mu z normy.

Zpátky sám asi jít zas mám. Do pekel.
Ale co řeknou, ty se tam vzteknou!
Znám je víš, to ty netušíš. Můj šéf je ras.
Ale snad to ňák pude! Dobrý to bude!

Potom to vzal hopem, totiž proletěl mi stropem.
Tak jsem ještě v šoku skrz tu díru, cejtil síru.
Von fakt asi nekecal, sám Lucifer mi v bytě stál.
Vod tý doby stonám a jen dobrý skutky konám.
Fuj
O marnosti Späť Moravské pole