|
|
|
Vzpomínáš si na ty plány, když ti zdarma někdo svobodu dal.
Psal se listopad sametovejch slov a nikdo náhodě nic nenchal.
V čele byly ideály jak to tak bejvá,
na náměstí davy stály a v nich se skrejval i strach,
kterej už tak dávno sídlil v dušičkách.
Dávno ti do prachu spadly růžový brýle.
Pravda, láska a tak dál, šly stranou kvůli zlatý žíle.
Zbortily se ideály, to nám patří,
dobře nás vychovali rudý bratři
a tak strach se zase usazuje v dušičkách.
|
|
|