|
|
|
Do naší ulice se stěhovala zombice,
má tetovaný záda, asi mě má ráda.
Říkám ji dokola ze vypadá jak mrtvola,
usměv neuvízne, jen mě trochu hryzne.
Má krásný žlutý očička, je to moje holčička
z roztrženy huby čnějí dlouhý zuby.
Usmívá se zombice, když zmizela řeznice,
v hrnci něco vaří, kde jsou popeláři.
Zavřeno má pekařství, kde je pekař?
Kdopak ví?
Místní policie, se před ní neukryje.
Před moji malou zombici co vyprázdnila ulici,
už je taková zrudička hladová.
Vyžraná je márnice i Ruzyňská věznice,
bracha nevěří, že ho chce k večeři.
Praha žije v panice, že sežere ji zombice,
moje chcípla láska, co do ouška mi mlaská.
Já až se s ní ožením, tak vás taky všechny sním,
to mě naučila živá-mrtvá milá.
|
|
|