Když se zvednu z gauče a sem celej zelenej
v televizi ráno tvrděj, tělocvik si dej
nad severním pólem v nebi díra, taje led
v tu ráno jsem naštvanej na celej tenhle svět
Potom s chutí do těla si narvu ňákej jed
kafe s rumem, hodně cukru, kvanta cigaret
uklidní mě pocit, že tu nebudu sto let
byl bych pořád naštvanej na tenhle divnej svět
A už mi zase někdo leje rozum do hlavy
co je dobrý, poraděj kvalitní reklamy
co mám koupit, co mám žvjekat, co mám jíst a pít
podle módy oblíkat se podle šablon žít
Radši vypnu televizi, mozek a jdu spát
počkám, jestli se mi začne něco príma zdát
jestli v tom snu budou střílet, nebudu se krejt
Zasypu se vápnem a pak dlouho nechám bejt