Muži s padáky (a dětským sborem)

Letadlo stoupá nad mraky,
v něm čtyři muži s padáky.
Tváře se černají barvivem,
kapsy jsou narvaný střelivem.

V překrásný noci se vznášej tmou,
a jen tři padáky se otevřou.
K zemi se řítí jeden z nich.
Skok poslední z posledních.

Vešla smrtka dál bez pozvání
s kosou ve vaku.
Rána o zem změní k nepoznání -
nevýhoda padáku.

Není čas na slzy jde se dál.
Strážnej v budce usínal.
Ještě že tak! Aspoň měl to hned.
Ledvinu rozpůlil bajonet.

Když potom měsíc ozářil stín.
Vylez ten střelec z ostružin.
Natáhnul, zamířil, vypálil.
A úplně přesně strefil cíl.

Zase smrt se do jídelny vkrádá,
hladová velice.
Malá, drzá kulka ráda záda.
Nevýhoda měsíce.

Ti dva, co zbyli, plíží se vpřed.
Z dálky je oslovil kulomet.
Hlasitě štěká jak zuřivej pes,
už nebude zítra, už bylo jen dnes.

Letadlo stoupá nad mraky,
v něm deset mužů s padáky.
Ale co bych vám o tom povídal,
každej ví dobře jak to bude dál!

A tak smrtka dál kosou mává,
to se nemění.
Pořád bude mrška trochu hravá.
Nevýhoda válčení.