Milostná

Moravské pole Späť Militia christi

To je štěstí, že mě nechytili.
Ještě svítíš...
přes ostnatej drát musim přelejzat k bílý zdi naší vily.
Zmlklý auto, v něm dva bystrý chlapi v noci hlídaj.
Až vystrčim hlavu střelí - budou v právu, vím že tě to trápí.
Zkouším kuchyň, okno povolilo.
Hlavně tiše! Jak zloděj se sem kradu.
Je mi špatně z hladu - to je vše, co mi zbylo.
Tak tě vidím zase po věčnosti.
Jak mi chybíš! Kvér mě trochu studí, syn se často budí.
Vstávej - přišli hosti!

Proudem do deky tvoje veliký slzy kanou.
Spěšný doteky dřív než vyžene mě ráno.

Ještě kluka musim taky vidět. Potichoučku.
Nevědomost zlatá - vědět, kde je táta, musel by se stydět.
Na nevinu nikdo neuvěří. Jen ty a já.
Pro velikou boudu dostal jsem se k soudu, přistřihli mi peří.
Ááá přistřihli mi moje zlatý pera.
Tmavou celou. Špinavou a malou pro klientelu stálou.
Dobrou tak pro gangstera.

Ještě teď se tomu musim smát. Zdrhnout se dá totiž vodevšad.
A jako třešničku červenou na dortu oklameš hluchou a slepou eskortu.
Nevinnej spěchám rovnou za váma,
vždyť to víš eště jsem nikdy nezklamal.
Chtěl jsem vás vidět a políbit eště dnes,
jinak bych to přes srdce nepřenes.

Pusu ti dám sladkou na tvoji tvář hladkou,
pak se po mně zavře voda na nějakej čas.
Snad je bůh snad neni, snad se všechno změní.
A já budu, jako kdysi, objímat jen vás.

Padá voda na káry policie.
Sladce spinkaj. Dlouho tady stáli houby uhlídali.
Liják stopy smyje. Ohlídnutí stojí hodně síly.
Mizí v dálce to mý největší štěstí,
aspoň zatnu pěsti pro tu strašnou chvíli.

Proudem do deky tvoje veliký slzy kanou.
Možná na věky do tmy vyhnalo mě ráno.

Snad jednou dám ti pusu sladkou na tvojí tvář hladkou.
A nebudu se muset schovat na nějakej čas.
Snad je bůh snad neni, snad se všechno změní.
A já budu, jako kdysi, milovat jen vás.
Moravské pole Späť Militia christi