To je štěstí, že mě nechytili.
Ještě svítíš...
přes ostnatej drát musim přelejzat k bílý zdi naší vily.
Zmlklý auto, v něm dva bystrý chlapi v noci hlídaj.
Až vystrčim hlavu střelí - budou v právu, vím že tě to trápí.
Zkouším kuchyň, okno povolilo.
Hlavně tiše! Jak zloděj se sem kradu.
Je mi špatně z hladu - to je vše, co mi zbylo.
Tak tě vidím zase po věčnosti.
Jak mi chybíš! Kvér mě trochu studí, syn se často budí.
Vstávej - přišli hosti!
Ještě kluka musim taky vidět. Potichoučku.
Nevědomost zlatá - vědět, kde je táta, musel by se stydět.
Na nevinu nikdo neuvěří. Jen ty a já.
Pro velikou boudu dostal jsem se k soudu, přistřihli mi peří.
Ááá přistřihli mi moje zlatý pera.
Tmavou celou. Špinavou a malou pro klientelu stálou.
Dobrou tak pro gangstera.
Pusu ti dám sladkou na tvoji tvář hladkou,
pak se po mně zavře voda na nějakej čas.
Snad je bůh snad neni, snad se všechno změní.
A já budu, jako kdysi, objímat jen vás.
Proudem do deky tvoje veliký slzy kanou.
Možná na věky do tmy vyhnalo mě ráno.