|
|
|
Až jednou zase zvesela z hospody půjdem, vezmu si harmoniku přes kabát.
A oblaka se budou červenat studem, za ty písničky co budou hrát.
Až jednou zase v náladě z hospody půjdem bude do kroku nám buben znít,
hvězdy začnou blednout na nebi rudém a my si počkáme až na úsvit.
Když tak denně chodím kamenitým polem, probírám hlušinu a ztvrdlej jíl,
až se na to dívám horem nebo dolem to pro mě nikdy nebyl ten správnej styl.
Však si odpočinu od tý dřiny věčný až dneska svoje ovce dostříhám,
stavím se u jedny pihovatý slečny a spolu vyrazíme na slušnej flám.
Někdy je moc nutný nestratit štávu a dělat všechno, co si umyslíš,
a i když si máš o trám rozmlátit hlavu, přece se kvůli tomu neshrbíš.
To nejhorší co vůbec udělat můžeš, je ztratit veškerej svůj mužskej cit,
svou duši navlíct do hovězí kůže a nechat kamarády, až jdou sami pít.
|
|
|