Drobně mží a do noci zvon z majáku lodím zavolal vstříc,
útesy skal ostrých jak nůž už proplouvá
Jeniffer Lady tak malá jak stín, má na boku ránu a v plachtoví klín,
to z pitomý války muži se vrací domů k nám.
V srdci úzkost na duši vzdor, myšlenky letí jak potoky z hor,
dokud nám budou poroučet blázni, kde bude svět?
Svobodo drahá, kolik to stojíš? Kolik nás zemře ve válkách jen
až jednou ráno snad vyjdeš jak slunce v jedinej den?