Sally Grey

Pojďte lidi poslouchejte, pojďte lidi ke mně blíž
já vám povím historii o tom, že je sláskou kříž.
Žil raz v Yorku jeden párek, jeden párek blaženej,
mladej pán byl William Taylor a slečinka Sally Gray.

On byl jinoch tuze švarnej, ona zas jak z růže květ,
no a tak se mněli rádi, celičkej jim patři svět.
Jenže po tý pěkný Sally začal koukat jeden pán,
William byl mu trnem v oku a tak byl k vojsku povolán.

V krátkm čase rozkřiklo se kto v tom skutku prsty měl
ale to už milej Taylor z granátnickým plukem šel
Jeho milá nezoufala že má život stracenej
kdo si myslí, že to vzdala ten zná málo Sally Grey.

Sally vlasy zkrátila si, prstýnek si schovala,
v kalhotách a režný blůze zverbovat se nechala.
Cvičili ji levá pravá, šturmem běhat blíž a dál,
prstýnek jí přitom vypad, zrovna u ní seržant stál.

Ty přec nejsi žádnej vojín, ty jsi holka z růže květ,
ještě bys tu došla škody, zejtra půjdeš k mámě zpět.
Já tu hledám bratra svého, nikde ho tu nevidím,
William Taylor jméno jeho, to je vše co o něm vím.

Jestli ty jsi sestra jeho, mám pro tebe smutnou zvěst,
sám si nožem život skrátil, sedum dnů už mrtev jest.
Dívka v mžiku bodák tasí, bodák dvakrát broušenej,
vlastní srdce probodla si, tak skončila Sally Gray.