|
|
|
Z vlčích máků a ze sedmikrásek jaro mává na první vlak,
Otvírá bránu, zima byla tak dlouhá, čekal jsi říkals až pak.
Až z okapů dolů spadne poslední sníh, až řeka splaví zlámanej led,
až vyrazí tráva na pražcích na nádražích, první jarní ruku semafor zved.
Slovo je lék, když v písničce zní sborem v kruhu kamarádů,
až do rána zpívat budou, smát se a snít, kameny házet řece do proudů.
|
|
|