|
|
Nad zemí nádhernou
osamělý orel teskní
k tajemné tůni jdou
lev i pták tichem lesním
sotva spatří hřívu krásnou
jednorožcův bílý stín
nad vodou smutně žasnou
Proč má být poslední?
Nad zemí nádhernou
když slunce jas ráno budí
a jen stesk někde v nás
někde hluboko v nás duši studí
stačí podívat se do oblak
tam mě čeká, to vím
jednorožec, sen i zázrak,
Láska má
Jediná, poslední...
|
|