|
|
|
Vítr se zdvíhá a píská a noc jediná začla se smát,
jen ten kdo ví jak je když stýská se, jen ten umí říct jak mi je.
Zavřenej s kytarou skládám, a když neskládám pořád bych spal,
kam se podívám, všude tě je kousek lásko, včera vlasy tvý jsem ze stolku vzal.
Vítr se chlubí a píská, suché zemi přines stíny a déšť,
a co já kdo mě schladí kdo ískat bude ve vlasech když ráno chci vstát.
Však víš, však víš, taky díváš se z oken, jestli mě neuvidíš někde stát,
Netrap se bůhví proč, miláčku, doma jsem sedím sám tvůj, jen tvůj.
|
|
|